§ 34a
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava II – Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf určuje, jak se pro účely cestovních náhrad určuje takzvané pravidelné pracoviště zaměstnance, pokud nebylo výslovně sjednáno v pracovní smlouvě. Týká se zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců při posuzování nároků na cestovní náhrady. Stanoví také základní pravidlo a omezení pro to, jak široce může být pravidelné pracoviště sjednáno.
- Pokud pracovní smlouva neobsahuje sjednané pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, stává se jím místo výkonu práce uvedené ve smlouvě.
- Pokud je místo výkonu práce v pracovní smlouvě vymezeno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště ta obec, kde zaměstnanci nejčastěji začínají jeho pracovní cesty.
- Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než rozsahem jedné obce.
Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.