§ 273
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava IV – Společná ustanovení · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf definuje, co se přesně rozumí plněním pracovních úkolů pro účely zákoníku práce. Týká se zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců pracujících na pracovní poměr i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Srozumitelně určuje hranice toho, jaké činnosti zaměstnance se považují za výkon práce pro zaměstnavatele.
- Plněním pracovních úkolů je samotný výkon povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru nebo z dohod (DPP a DPČ).
- Považuje se za ně také jakákoliv jiná činnost, kterou zaměstnanec vykonává přímo na příkaz svého zaměstnavatele.
- Do plnění pracovních úkolů spadají také všechny činnosti, které jsou předmětem pracovní cesty.
- Zahrnuje se sem i činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět zástupců zaměstnanců (např. odborové organizace nebo rady zaměstnanců) či ostatních spolupracovníků.
- Spadá sem i práce z vlastní iniciativy zaměstnance, pokud k ní nepotřebuje zvláštní oprávnění a zaměstnavatel mu ji výslovně nezakázal.
- Za plnění pracovních úkolů se považuje rovněž dobrovolná výpomoc organizovaná přímo zaměstnavatelem.
(1) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.
(2) Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.