§ 38 Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů
ZDPzákon č. 586/1992 Sb. · Část třetí – Společná ustanovení · znění od 1. 8. 2026
Tento paragraf stanovuje pravidla pro přepočet cizí měny na českou korunu pro účely výpočtu daně z příjmů. Týká se jak podnikatelů a firem, které vedou účetnictví, tak i neúčetních jednotek (např. běžných OSVČ s daňovou evidencí) a zaměstnavatelů. Řeší také situace pro firmy, které mají své účetnictví vedené v cizí měně.
- Podnikatelé, kteří nevedou účetnictví, si mohou vybrat, zda cizí měnu přepočtou denním kurzem ČNB pro den vzniku příjmu či výdaje, nebo vyhlášeným jednotným kurzem.
- Běžným kurzem pro přepočet se rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, případně specificky dopočítaný kurz u měn, které ČNB běžně nevyhlašuje.
- Jednotný kurz se spočítá jako průměr kurzů ČNB pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce daného období a nelze jej kombinovat s běžným denním kurzem v rámci jednoho období.
- Fimy a podnikatelé vedoucí účetnictví přepočítávají účtované položky kurzem použitým v účetnictví a neúčtované položky kurzem ČNB k poslednímu dni daného období.
- Pro výpočet záloh na daň ze závislé činnosti u zaměstnanců se příjmy v cizí měně přepočítávají kurzem ČNB pro poslední den kalendářního měsíce, který předchází měsíci srážky zálohy.
(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který
a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,
1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,
2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,
b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,
1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
2. jednotným kurzem.
(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36, se použije pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.
(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy plynoucí v cizí měně, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu. Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.
(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a pro účely ročního zúčtování se použije kurz pro přepočet daně pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.
(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.
(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz
a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo
b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.
(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.
(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet
a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,
b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a
c) majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, nebo není-li takový kurz, obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
(9) Pro účely daně z příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je účetní jednotkou a jehož měnou účetnictví je cizí měna, se vychází z účetnictví, jako by byl účetní jednotkou, jejíž měnou účetnictví je česká měna.