§ 38c Plátce daně
ZDPzákon č. 586/1992 Sb. · Část třetí – Společná ustanovení · znění od 1. 8. 2026
Tento paragraf definuje, kdo přesně je z pohledu zákona plátcem daně (tedy osobou nebo firmou, která musí za někoho jiného srazit nebo vybrat daň a odvést ji státu). Týká se to českých i některých zahraničních podnikatelů a firem, které vyplácejí mzdy, srážkovou daň nebo zajištění daně. Dále určuje, kdy a jak lze tuto odpovědnost přenést na jiného plátce.
- Plátcem daně je česká firma nebo podnikatel s bydlištěm či sídlem v ČR (mimo fondů penzijní společnosti), pokud vyplácí mzdy ze zaměstnání, příjmy se srážkovou daní nebo příjmy se srážkou na zajištění daně.
- Zahraniční firma nebo fyzická osoba se stává plátcem daně v ČR, pokud zde má stálou provozovnu nebo zde zaměstnává lidi déle než 183 dnů (až na stanovené výjimky).
- Specifická výjimka platí pro zahraniční zprostředkovatele práce z EU či EHP, kteří mají v ČR organizační složku a povolení k nabízení práce.
- Při výplatě určitých majetkových příjmů zahraničním osobám lze povinnost plátce smluvně přenést na jiného českého plátce (nebo zahraničního plátce se stálou provozovnou v ČR), přes kterého peníze proudí.
- Původní plátce příjmu, který své povinnosti takto smluvně přenesl na jiného plátce, nadále ručí za to, že bude daň z tohoto příjmu zaplacena.
(1) Plátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem
a) příjmu ze závislé činnosti,
b) příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo
c) příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně.
(2) Plátcem daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4 s výjimkou poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost; takový poplatník je plátcem daně.
(3) Plátce daně podle odstavce 1, který je plátcem příjmu podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 2 plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, může přenést písemnou smlouvou své povinnosti podle § 38d a 38da ve vztahu k tomuto příjmu na jiného plátce daně, který je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo § 17 odst. 3 nebo poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu, pokud se jeho prostřednictvím tento příjem vyplácí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4. Plátce daně, jehož prostřednictvím se tento příjem vyplácí, se stává plátcem daně z tohoto příjmu namísto poplatníka, který je plátcem tohoto příjmu.
(4) Plátce příjmu, který přestal být plátcem daně podle odstavce 3, ručí za daň z tohoto příjmu.