§ 21g Minimální a průměrná mzda
ZDPzákon č. 586/1992 Sb. · Část třetí – Společná ustanovení · znění od 1. 8. 2026
Tento paragraf představuje technickou definici dvou základních pojmů – minimální a průměrné mzdy – které se používají pro účely daní z příjmů. Určuje, z jakých podkladů a k jakému datu se má při výpočtu daní vycházet. Týká se všech poplatníků daně z příjmů, u kterých zákon s těmito pojmy dále pracuje.
- Minimální mzdou se rozumí měsíční minimální mzda stanovená podle příslušných právních předpisů.
- Pro daňové účely je rozhodná výše minimální mzdy, která je účinná k prvnímu dni daného zdaňovacího období (zdaňovacím obdobím bývá obvykle kalendářní rok).
- Minimální mzda se pro daňové účely bere v plné výši a neupravuje se podle odpracované doby ani jiných okolností.
- Průměrnou mzdou se rozumí částka stanovená podle zákona, který upravuje pojistné na sociální zabezpečení.
(1) Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční minimální mzda podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy
a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
(2) Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.