§ 4a
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava I – Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf stanovuje základní pravidla pro sjednávání odchylných práv a povinností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Určuje, jakým způsobem lze měnit podmínky nastavené zákonem, kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Týká se všech zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců v pracovněprávních vztazích.
- Dohodnutá práva nebo povinnosti nesmí překročit hranice, které zákon nebo kolektivní smlouva určují jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
- Změna práv a povinností je možná smlouvou nebo vnitřním předpisem, ale nové povinnosti lze zaměstnanci uložit pouze smlouvou.
- Od vybraných paragrafů uvedených v § 363 se lze odchýlit výhradně tak, aby to bylo pro zaměstnance výhodnější.
- Pokud se zaměstnanec předem vzdá svých práv garantovaných zákonem, kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, k takovému právnímu jednání se vůbec nepřihlíží.
(1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
(2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
(3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
(4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.