§ 250
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 1 – Obecná povinnost nahradit škodu · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje obecnou povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením svých povinností při práci. Týká se všech zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců. Určuje také, kdo musí škodu a zavinění prokázat a jak se postupuje, pokud se na vzniku škody podílel i sám zaměstnavatel.
- Zaměstnanec musí zaměstnavateli uhradit škodu, kterou způsobil tím, že zaviněně porušil své povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
- Pokud k vytvoření škody přispěl svým porušením povinností i zaměstnavatel, povinnost zaměstnance škodu nahradit se o odpovídající část zkrátí.
- Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci jeho zavinění dokázat, pokud nejde o zvláštní případy, které upravuje jiné ustanovení.
(1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.