§ 185
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava IV – Společná ustanovení o cestovních náhradách · znění od 29. 8. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf upravuje situaci, kdy zaměstnanec nemůže doložit doklady k výdajům při pracovní cestě, které jsou potřeba pro vyplacení cestovních náhrad. Týká se zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců, kterým náhrady přísluší. Umožňuje zaměstnavateli rozhodnout o vyplacení náhrady i bez těchto dokladů.
- Pro poskytnutí cestovních náhrad se standardně vyžaduje prokázání vzniklých výdajů.
- Pokud zaměstnanec tyto výdaje neprokáže, není vyplacení náhrady automaticky vyloučeno.
- Zaměstnavatel má možnost poskytnout náhradu ve výši, kterou sám uzná.
- Uznaná výše náhrady musí odpovídat určeným podmínkám.
- Tento postup nelze použít, pokud zákon v jiných ustanoveních stanoví jinak.
Pozor: Dejte si pozor na to, že uznání neprokázaného výdaje je pravomocí zaměstnavatele, nikoli automatickým nárokem zaměstnance, a podrobnosti upravuje jiné ustanovení.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
Požaduje-li se pro poskytnutí cestovních náhrad prokázání příslušných výdajů, a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout tuto náhradu v jím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 158 odst. 3).
Zdroj: e-Sbírka