§ 165
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 2 – Náhrady při přeložení a dočasném přidělení · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje nárok zaměstnance na cestovní náhrady v situaci, kdy je přeložen nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli. Týká se zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců, pokud k takovému přesunu dochází do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, a které se zároveň liší od bydliště zaměstnance.
- Při přeložení nebo dočasném přidělení na jiné místo vzniká zaměstnanci nárok na náhrady jako při pracovní cestě, pokud je toto místo odlišné od jeho sjednaného místa práce i bydliště.
- Pro přesné výše a podmínky poskytování těchto náhrad se postupuje podle jiných ustanovení zákona.
- Pokud se zaměstnanec z místa přeložení nebo přidělení vrací denně domů, čas strávený v místě bydliště se nezapočítává do doby rozhodné pro stravné (příspěvek na jídlo).
- Pokud je zaměstnanec během přeložení nebo dočasného přidělení vyslán na další pracovní cestu, dostane to stravné, které je pro něj výhodnější.
- Ostatní cestovní náhrady při souběžné pracovní cestě přísluší zaměstnanci stejně, jako kdyby byl na běžné pracovní cestě.
(1) Je-li zaměstnanec přeložen nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, které je současně odlišné od bydliště zaměstnance, přísluší mu náhrady ve výši a za podmínek stanovených v § 157 až 164. Jestliže se zaměstnanec denně vrací do bydliště, doba strávená v tomto místě se nezapočítává do doby rozhodné pro poskytování stravného.
(2) Zaměstnanci, který pobírá stravné podle odstavce 1 a je v téže době vyslán na pracovní cestu mimo místo přeložení nebo dočasného přidělení, přísluší stravné, které je pro zaměstnance výhodnější. Ostatní cestovní náhrady přísluší zaměstnanci jako při pracovní cestě.