§ 271n
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Oddíl 4 – Společná a zvláštní ustanovení o pracovních úrazech a nemocech z povolání · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf řeší pravidla pro náhradu škody nebo nemajetkové újmy na zdraví zaměstnance. Týká se zaměstnavatelů, kteří vyplácí náhradu za nemoc z povolání, a upravuje také jiné škody na zdraví. Stanovuje, jak si zaměstnavatelé mezi sebou rozdělí náklady a jakým postupem se řídí ostatní poškození zdraví.
- Zaměstnavatel, který zaplatil náhradu za nemoc z povolání, má právo požadovat část peněz zpět od ostatních bývalých zaměstnavatelů daného pracovníka.
- Tento nárok platí vůči všem zaměstnavatelům, u kterých zaměstnanec pracoval v podmínkách, které nemoc z povolání vyvolaly.
- Podíl náhrady od ostatních zaměstnavatelů se spočítá přesně podle doby, po kterou u nich zaměstnanec v škodlivých podmínkách pracoval.
- Pokud jde o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví, než je pracovní úraz nebo nemoc z povolání, postupuje se při její náhradě podle pravidel pro pracovní úrazy.
(1) Jde-li o náhradu škody nebo nemajetkové újmy při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu nebo nemajetkovou újmu nahradil, právo na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž vznikla nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek.
(2) Jde-li o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech.