§ 268
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 4 – Rozsah a způsob náhrady škody · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při výkonu práce nebo v souvislosti s ním. Týká se všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají lidi, a stanoví pravidla pro hrazení škody na běžných i neobvyklých věcech. Určuje také limity plnění a lhůtu, do kdy musí zaměstnanec škodu nahlásit.
- Zaměstnavatel musí zaměstnanci uhradit skutečnou škodu, a v případě úmyslného způsobení i ušlý zisk.
- Za věci, které zaměstnanec do práce běžně nenosí a zaměstnavatel je převzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel v plné výši.
- Pokud neobvyklé věci zaměstnavatel převzal do úschovy nebo škodu způsobil jiný zaměstnanec, hradí se škoda v plné výši.
- U neobvyklých věcí nepřevzatých do úschovy je náhrada škody omezená do částky 10 000 Kč.
- Zaměstnanec musí škodu na neobvyklých věcech nahlásit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozvěděl, jinak jeho právo zanikne.
- Vláda má pravomoc svým nařízením limit 10 000 Kč zvýšit.
(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat rovněž náhradu ušlého zisku.
(2) Škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel zaměstnanci povinen nahradit do částky 10 000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu v plné výši.
(3) Právo na náhradu škody podle odstavce 2 se promlčí, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
(4) Vláda může zvýšit nařízením částku podle odstavce 2.