§ 38r Zvláštní ustanovení o lhůtě pro stanovení daně
ZDPzákon č. 586/1992 Sb. · Díl 5 – Správa daní z příjmů ve vybraných případech · znění od 1. 8. 2026
Tento paragraf upravuje speciální pravidla pro běh lhůty, během níž může finanční úřad vyměřit nebo doměřit daň (lhůta pro stanovení daně). Týká se poplatníků, kteří čerpají investiční pobídky, uplatňují daňovou ztrátu, řeší finanční leasing nebo jsou zemědělskými podnikateli. Hlavním smyslem je prodloužení nebo posunutí počátku této lhůty u specifických daňových situací.
- Pokud čerpáte investiční pobídku formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně pro dotčená období skončí až se lhůtou za období, kdy nastaly zákonem stanovené skutečnosti nebo kdy uplynula lhůta pro uplatnění slevy.
- Při vzniku daňové ztráty se lhůta pro stanovení daně za rok jejího vzniku i za všechna následující nebo předcházející období, kde ji bylo možné uplatnit, prodlužuje a končí společně se lhůtou za poslední možné období uplatnění ztráty.
- Pokud se poplatník vzdá práva na uplatnění daňové ztráty pro budoucí období, lhůta pro stanovení daně za předchozí období uplatnění ztráty skončí společně se lhůtou za období, kdy byla ztráta stanovena.
- Pravidla pro daňovou ztrátu se uplatní i při převodu obchodního závodu, fúzi nebo rozdělení obchodních korporací.
- U finančního leasingu při nesplnění podmínek počíná lhůta běžet od konce kalendářního roku, kdy bylo možné splnění podmínek poprvé ověřit, a u zemědělských podnikatelů od roku, kdy nesplnili podmínku pokračování v činnosti.
(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 35a odst. 7, 8 nebo 9, nebo v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
(2) Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla stanovena, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit; pokud byla daňová ztráta nebo její část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Tímto způsobem se postupuje také při uplatnění daňové ztráty po převodu obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace.
(3) Lhůty pro stanovení daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty u finančního leasingu jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
(4) Lhůty pro stanovení daně z důvodu nesplnění podmínky pokračování v činnosti zemědělského podnikatele počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž tato podmínka není splněna.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu.