§ 38n Daňová ztráta
ZDPzákon č. 586/1992 Sb. · Díl 1 – Daňová ztráta a její správa · znění od 1. 8. 2026
Tento paragraf definuje, jak vzniká daňová ztráta a jakým způsobem se s ní úředně zachází. Týká se podnikatelů (fyzických osob), právnických osob i komanditních společností v části připadající komplementářům. Určuje základní pravidla pro výpočet ztráty a její úpravy ze strany úřadu.
- Daňová ztráta vzniká v momentě, kdy jsou vaše daňově uznatelné výdaje (náklady) vyšší než vaše zdanitelné příjmy.
- Při správě a úpravách daňové ztráty finanční úřad postupuje obdobně jako u běžné daňové povinnosti.
- Pokud dojde ke snižování daňové ztráty, postupuje se stejně jako při zvyšování daně, a při zvyšování ztráty naopak jako při snižování daně.
- Ztráta stanovená poplatníkovi, který zanikl bez likvidace, nepřechází na jeho právního nástupce (s výjimkami, které stanoví jiné ustanovení).
- Vypočtená daňová ztráta se vždy zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou.
(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta stanovená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se stanovuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(4) Ustanovení odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).