§ 38ch Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
ZDPzákon č. 586/1992 Sb. · Hlava II – Správa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně · znění od 1. 8. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, které zaměstnavatel (plátce daně) provádí pro svého zaměstnance (poplatníka). Týká se zaměstnanců, kteří v daném roce pobírali mzdu pouze od jednoho nebo více zaměstnavatelů postupně a podepsali u nich prohlášení k dani. Určuje podmínky, za jakých zaměstnavatel roční zúčtování provede a jak naloží s případným přeplatkem na dani.
- Zaměstnanec může o roční zúčtování požádat svého posledního zaměstnavatele nejpozději do 15. února, pokud nepodává sám daňové přiznání.
- Pro provedení zúčtování musí zaměstnanec do 15. února dodat doklady o mzdě a sražených zálohách od všech předchozích zaměstnavatelů z daného roku.
- Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce, může zaměstnanec o zúčtování požádat příslušný finanční úřad do 15. února.
- Zaměstnavatel spočítá daň a zúčtuje zálohy nejpozději do 31. března ze součtu mezd od všech postupných zaměstnavatelů.
- Přeplatek z ročního zúčtování vyšší než 50 Kč vrátí zaměstnavatel zaměstnanci bez daňového zvýhodnění nejpozději při zúčtování mzdy za březen, přičemž případný nedoplatek se zaměstnanci nesráží.
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.
(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.
(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.