§ 100 Evidence pro účely daně z přidané hodnoty
ZDPHzákon č. 235/2004 Sb. · Díl 1 – Obecná ustanovení o správě daně · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje povinnost vést podrobnou evidenci pro účely daně z přidané hodnoty (DPH). Týká se plátců daně, identifikovaných osob a jednotlivých členů skupin. Určuje, jaké konkrétní údaje a v jakých lhůtách je nutné do této evidence zaznamenávat.
- Plátci i identifikované osoby musí vést evidenci všech údajů týkajících se jejich daňových povinností v členění potřebném pro daňové přiznání, souhrnné hlášení nebo kontrolní hlášení.
- Stejný rozsah údajů v evidenci se musí vést i u souvisejících plnění, která nejsou předmětem daně.
- U přijatých zdanitelných plnění s nárokem na odpočet je plátce povinen evidovat také daňové identifikační číslo (DIČ) dodavatele, ledaže jde o zjednodušený daňový doklad.
- Plátci mají povinnost v evidenci sledovat obchodní majetek, minimálně jeho označení, den zařazení do obchodního majetku a jeho rozsah.
- Člen skupiny musí vést v evidenci odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy téže skupiny.
- Údaje musí být v evidenci zapsány nejpozději ve lhůtě pro podání příslušného přiznání či hlášení, případně do konce zdaňovacího období, ve kterém povinnost vznikla.
(1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty
a) veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, a
b) u plnění jiných než podle písmene a), která nejsou předmětem daně a souvisejí s jejich daňovými povinnostmi, údaje v rozsahu obdobném rozsahu údajů, které mají povinnost vést v evidenci v případě plnění podle písmene a), která nejsou předmětem daně.
(2) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.
(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje o obchodním majetku, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu.
(4) V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede člen skupiny odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.
(5) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni zajistit, aby údaje podle odstavců 1 až 3 byly v evidenci řádně zaznamenány nejpozději
a) ve lhůtě pro podání daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, ve kterých jsou obsaženy, nebo
b) do konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost je evidovat, pokud se nejedná o údaje podle písmene a).