§ 33 Počítání času
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Hlava II – Lhůty · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje přesná pravidla pro počítání času a určení konce lhůt při jednání s finančním úřadem. Týká se všech daňových subjektů, jako jsou OSVČ i firmy, které musí dodržovat stanovené termíny. Určuje, od kdy lhůty začínají běžet a jak se postupuje, pokud konec termínu připadne na víkend nebo svátek.
- Lhůta počítaná na týdny, měsíce nebo roky začíná běžet následující den po rozhodné události a končí ve den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, kdy lhůta začala.
- Pokud odpovídající den v daném měsíci neexistuje, připadne konec lhůty na poslední den tohoto měsíce.
- Lhůta stanovená na dny začíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo k rozhodné události.
- Lhůta určená v jednotkách kratších než dny se počítá přímo od přesného okamžiku, kdy rozhodná událost nastala.
- Pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec lhůty na nejbližší následující pracovní den, což neplatí pro lhůty kratší než dny.
(1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.
(2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.
(3) Lhůta určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.
(4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.