§ 236
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava III – Stravování zaměstnanců · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf stanovuje základní povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnancům stravování během jejich směn. Dále upravuje možnosti, jak a za jakých podmínek může zaměstnavatel stravování nebo finanční příspěvek na něj poskytovat, a to i vybraným skupinám osob mimo běžný výkon práce. Pravidlo se týká všech zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců.
- Zaměstnavatel má povinnost umožnit stravování všem zaměstnancům ve všech směnách, s výjimkou těch, kteří jsou vysláni na pracovní cestu.
- Pokud je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo upraveno ve vnitřním předpisu, může zaměstnavatel stravování přímo poskytovat.
- V kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu lze stanovit podmínky nároku, výši finančního příspěvku zaměstnavatele, okruh zaměstnanců i způsob organizace a financování stravování.
- Bližší pravidla financování a organizace se uplatní, pokud je pro daného zaměstnavatele neupravuje zvláštní právní předpis, přičemž daňové předpisy zůstávají nedotčeny.
- Cenově zvýhodněné stravování lze na základě smlouvy nebo vnitřního předpisu poskytovat i důchodcům (starobním či invalidním ve III. stupni), kteří u firmy pracovali do odchodu do důchodu, a také zaměstnancům na dovolené nebo v pracovní neschopnosti.
(1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
(2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.
(3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno
a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,
c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.