§ 109bb Využití přeshraničního režimu pro malé podniky
ZDPHzákon č. 235/2004 Sb. · Oddíl 1 – Základní ustanovení o přeshraničním režimu pro malé podniky · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje podmínky pro podnikatele, kteří chtějí využít osvobození od DPH v rámci nového přeshraničního režimu pro malé podniky v jiném státě Evropské unie, než ve kterém mají své sídlo. Týká se jak zahraničních podnikatelů působících v České republice, tak českých podnikatelů působících v jiných státech EU. Zjednodušeně řečeno určuje, kdo se stává daňovým subjektem a jaké limity obratu je nutné hlídat.
- Celkový obrat podnikatele v celé Evropské unii nesmí v aktuálním ani předchozím kalendářním roce překročit limit 100 000 EUR, přičemž splnění tohoto limitu posuzuje finanční úřad v zemi, kde má podnikatel sídlo.
- Obrat podnikatele v konkrétním státě, kde chce osvobození využít, nesmí překročit limit stanovený tímto daným státem a splnění této podmínky posuzuje tamní finanční úřad.
- Podnikatel musí splnit i případné další podmínky určené státem, ve kterém chce režim pro malé podniky využívat.
- Obratem v jiném státě EU se rozumí obrat spočítaný podle právních předpisů tohoto konkrétního státu.
- Celkový obrat v Evropské unii je součtem obratu zjištěného v domovském státě a obratů ze všech ostatních států EU.
- Podle tohoto ustanovení se daňovým subjektem stává český podnikatel využívající režim v jiném státě EU, nebo naopak zahraniční podnikatel využívající tento režim v České republice.
(1) Podmínky využití režimu pro malé podniky osobou povinnou k dani v členském státě, ve kterém nemá sídlo, jsou:
a) obrat této osoby v Evropské unii nepřesáhl v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 100 000 EUR; splnění této podmínky posuzuje správce daně členského státu, ve kterém má tato osoba sídlo (dále jen „stát usazení“),
b) obrat této osoby v členském státě, ve kterém chce využít nebo využívá režim pro malé podniky (dále jen „stát osvobození“), nepřesáhl za období stanovené tímto členským státem prahovou hodnotu stanovenou tímto jiným členským státem; splnění této podmínky posuzuje správce daně státu osvobození, a
c) tato osoba splňuje další podmínky stanovené státem osvobození; tyto podmínky posuzuje správce daně státu osvobození.
(2) Obratem v jiném členském státě se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí obrat stanovený podle právních předpisů tohoto jiného členského státu.
(3) Obratem v Evropské unii se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí obrat získaný součtem obratu v tuzemsku a obratů ve všech jiných členských státech.
(4) Daňovými subjekty jsou osoba povinná k dani se sídlem v
a) jiném členském státě, která hodlá využít nebo využívá režim pro malé podniky v tuzemsku, nebo
b) tuzemsku, která hodlá využít nebo využívá režim pro malé podniky v jiném členském státě.