§ 59 Metoda odložené daně
Vyhl. 500vyhláška č. 500/2002 Sb. · Část čtvrtá – Účetní metody · znění od 1. 1. 2024
Tento paragraf upravuje pravidla pro výpočet, účtování a vykazování odložené daně z příjmů pro vybrané podnikatelské subjekty. Povinně se týká firem tvořících konsolidační celek a těch, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, zatímco ostatní si mohou zvolit, zda o ní budou účtovat. Způsob výpočtu vychází z přechodných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou majetku či dluhů.
- O odložené dani povinně účtují entity v konsolidačním celku a ty s plným rozsahem účetní závěrky, ostatní se mohou rozhodnout dobrovolně.
- Výpočet se provádí jako součin přechodných rozdílů (rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou aktiv či pasiv) a sazby daně z příjmů platné v období, kdy bude daňový dluh nebo pohledávka uplatněna.
- Pokud budoucí sazba daně není známa, použije se sazba platná pro příští účetní období, a při její změně se musí zůstatek odložené daně přepočítat.
- O odloženém daňovém dluhu se účtuje vždy, zatímco o odložené daňové pohledávce se účtuje s ohledem na zásadu opatrnosti.
- Při prvním účtování se odložená daň za předchozí období účtuje v účtové skupině 42 a za běžné období v účtové skupině 59.
- Při výpočtu odložené daně se podle tohoto ustanovení nezohledňuje dorovnávací daň.
(1) O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (§ 18 odst. 4 zákona). Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.
(2) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.
(3) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 2 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(4) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.
(5) Účetní jednotka účtuje o odloženém dluhu vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.
(6) Při prvním účtování o odložené dani se část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím, zaúčtuje na účtech účtové skupiny 42 a část, která se vztahuje k běžnému účetnímu období, na účtech účtové skupiny 59. V následujících letech se na účtu účtové skupiny 48 účtuje zvýšení nebo snížení odložené daně meziročně vypočtené ze všech přechodných rozdílů. V případě změny metody se vzniklé rozdíly zaúčtují na účtech účtové skupiny 42.
(7) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.