§ 5
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Hlava II – Základní zásady správy daní · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje základní pravidla pro chování správce daně (finančního úřadu) při správě daní. Týká se všech podnikatelů i dalších osob zúčastněných na správě daní. Určuje, že úřad musí vždy postupovat podle zákonů a nesmí překračovat své pravomoci.
- Správce daně musí při správě daní vždy postupovat v souladu se zákony a dalšími právními předpisy, kam patří i mezinárodní smlouvy.
- Úřad smí svou pravomoc používat výhradně k účelům a v rozsahu, které mu stanoví zákon.
- Správce daně je povinen chránit práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů i třetích osob.
- Při vyžadování povinností musí úřad používat jen takové postupy a prostředky, které dotčené osoby zatěžují co nejméně, ale zároveň umožní dosáhnout cíle správy daní.
(1) Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy (dále jen „právní předpis“). Zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
(2) Správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.
(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.