§ 254 Úrok z nesprávně stanovené daně
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Díl 3 – Úroky hrazené správcem daně · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy vám finanční úřad nesprávně vyměří daň nebo zajišťovací příkaz a vy kvůli tomu zaplatíte více, než jste měli. V takovém případě vám stát musí zaplatit odškodnění ve formě úroku z nesprávně stanovené daně. Týká se všech daňových subjektů, kterým byla daň určená chybou úřadu a které tuto částku uhradily.
- Úrok se počítá z přeplatku na dani, ze zvýšeného daňového odpočtu nebo z částky zaplacené na základě nezákonného či nicotného zajišťovacího příkazu.
- Úrok začíná vznikat v závislosti na situaci od určitého dne (např. od úhrady daně nebo od náhradního dne splatnosti) a běží až do vrácení, použití či převedení peněz.
- Výše tohoto úroku odpovídá zákonné výši úroku z prodlení.
- Pokud vůči vám z důvodu neoprávněně stanovené daně běží exekuční řízení, výše úroku se po tuto dobu zvyšuje na dvojnásobek.
- Nárok na úrok nevzniká, pokud se daň neliší od vašeho přiznání, nebo pokud chyba vznikla kvůli vámi předloženým padělaným či nepravdivým dokladům a spáchanému trestnému činu.
(1) Základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně je
a) část uhrazené daně, o kterou byla snížena daň stanovená nad rámec tvrzení daňového subjektu nebo z moci úřední,
b) část daňového odpočtu nárokovaného v daňovém tvrzení, o kterou byl zvýšen daňový odpočet stanovený odlišně od tohoto daňového tvrzení, nebo
c) částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu.
(2) Úrok z nesprávně stanovené daně vzniká ode dne následujícího po
a) náhradním dni splatnosti daně, nebo došlo-li k její úhradě později, ode dne její úhrady, do dne jejího vrácení, použití nebo převedení, nejpozději však do uplynutí lhůty pro její vrácení,
b) posledním dni lhůty podle § 155b odst. 3 do dne vrácení, použití nebo převedení daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty podle § 155b odst. 4 písm. a), nebo
c) dni splatnosti částky uvedené v zajišťovacím příkazu, nebo došlo-li k její úhradě později, ode dne její úhrady, do dne jejího vrácení, použití nebo převedení, nejpozději však do uplynutí lhůty pro její vrácení.
(3) Úrok z nesprávně stanovené daně nevzniká v případě stanovení
a) daně nebo daňového odpočtu, které se neodchylují od daňového tvrzení,
b) daně nebo daňového odpočtu, pokud následně vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na toto stanovení,
c) daně nebo daňového odpočtu, pokud rozhodnutí o stanovení daně bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo písemnosti obsahující nepravdivé údaje předložené daňovým subjektem,
d) daně nebo daňového odpočtu, pokud rozhodnutí o stanovení daně bylo dosaženo trestným činem daňového subjektu, nebo
e) peněžitého plnění v rámci procesní dělené správy.
(4) Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá výši úroku z prodlení.
(5) Výše úroku z nesprávně stanovené daně podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.