§ 242 Pohledávky za majetkovou podstatou a majetek dlužníka
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Díl 2 – Vztah k insolvenčnímu řízení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje, jak se zachází s daněmi a daňovými přeplatky v případě, že se podnikatel dostane do insolvenčního řízení (situace, kdy dlužník není schopen splácet své dluhy a jeho majetek řeší soud). Určuje, které daňové dluhy mají přednostní postavení a jakým způsobem může finanční úřad použít případné přeplatky na daních k úhradě těchto dluhů. Týká se všech daňových subjektů (podnikatelů i firem), u kterých soud rozhodl o úpadku.
- Daňové dluhy, které vzniknou v období od účinnosti rozhodnutí o úpadku až do skončení insolvenčního řízení, se považují za pohledávky za majetkovou podstatou (přednostní dluhy dlužníka).
- Vratitelný daňový přeplatek se pro účely insolvenčního řízení považuje za majetek dlužníka.
- Přeplatek z daní vzniklý před rozhodnutím o úpadku se použije výhradně na úhradu splatných daňových dluhů vzniklých před úpadkem, a to nejpozději do jejich přezkoumání.
- Přeplatek z daní vzniklý po rozhodnutí o úpadku se použije výhradně na úhradu splatných daňových dluhů, které vznikly také až po rozhodnutí o úpadku.
(1) Daňové pohledávky, které vznikají v důsledku daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do ukončení insolvenčního řízení, jsou pohledávky za majetkovou podstatou.
(2) Pro potřeby insolvenčního řízení je za majetek daňového subjektu považován vratitelný přeplatek s tím, že přeplatek vzniklý na základě daňových povinností, které vznikly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku, se použije pouze na úhradu splatných daňových pohledávek, které nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou, nejpozději do jejich přezkoumání.
(3) Přeplatek vzniklý na základě daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, se použije pouze na úhradu splatných pohledávek za majetkovou podstatou.