§ 181 Odklad a zastavení daňové exekuce
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Oddíl 1 – Daňová exekuce · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro odložení a zastavení daňové exekuce, kterou provádí finanční nebo jiný správce daně. Týká se dlužníků, kteří mají daňový nedoplatek, a také třetích osob, jako jsou banky nebo zaměstnavatelé (takzvaní poddlužníci). Vysvětluje, za jakých podmínek může správce daně exekuci dočasně pozastavit nebo ji zcela či částečně ukončit.
- Správce daně může exekuci dočasně odložit na váš návrh nebo z vlastního rozhodnutí, například pokud se prověřuje důvod pro její zastavení nebo odklad úhrady.
- Pokud správce daně nerozhodne jinak, dosud provedené exekuční kroky zůstávají v platnosti i během odkladu.
- Exekuce se musí zcela nebo zčásti zastavit například v situaci, kdy byla nařízena neoprávněně, dlužná daň zanikla, byla povolena možnost počkat s úhradou nebo výtěžek nepokryje ani náklady exekuce.
- O zastavení nebo odložení exekuce informuje správce daně dlužníka i ostatní zapojené osoby (například banku nebo zaměstnavatele), přičemž u částečného zastavení se ozve jen těm, kterých se změna týká.
- Proti rozhodnutí o odložení, pokračování, zastavení nebo zamítnutí návrhu na odložení či zastavení exekuce se nelze odvolat ani podat jiné opravné prostředky.
(1) Správce daně může daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení daňové exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku. Nestanoví-li správce daně v rozhodnutí o odložení daňové exekuce jinak, právní účinky již provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány. Pominou-li důvody, které vedly k odkladu daňové exekuce, a nedojde-li k jejímu zastavení, rozhodne správce daně o pokračování v daňové exekuci.
(2) Správce daně na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuci zcela nebo zčásti zastaví, pokud
a) pro její nařízení nebyly splněny zákonné podmínky,
b) odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena,
c) povolí posečkání úhrady nedoplatku,
d) bylo pravomocně rozhodnuto, že postihuje majetek, k němuž náleží právo nepřipouštějící exekuci, nebo pokud postihuje věci nepodléhající exekuci,
e) zaniklo právo vymáhat nedoplatek,
f) předpokládaný výtěžek nepostačí ani ke krytí exekučních nákladů,
g) by pokračování v daňové exekuci bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi,
h) bylo nařízeno více daňových exekucí a k úhradě vymáhaného nedoplatku postačí pouze některá z nich, nebo
i) je tu jiný důvod, pro který nelze v daňové exekuci pokračovat.
(3) Rozhodnutí o odložení, jakož i o pokračování v odložené daňové exekuci, nebo rozhodnutí o zastavení daňové exekuce se doručuje všem příjemcům exekučního příkazu. Jde-li o částečné zastavení daňové exekuce, doručuje se rozhodnutí pouze dlužníkovi a plátci mzdy, poskytovateli platebních služeb nebo jinému poddlužníkovi (dále jen „poddlužník“), kterého se částečné zastavení týká. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení nebo zastavení daňové exekuce se doručuje pouze navrhovateli.
(4) Proti rozhodnutím podle odstavce 3 nelze uplatnit opravné prostředky.