§ 116 Postup odvolacího orgánu
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Díl 2 – Odvolací řízení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje způsoby, jakým vyšší úřad (odvolací orgán) rozhoduje o vašem odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu. Týká se každého daňového poplatníka, který se proti původnímu rozhodnutí správce daně prvního stupně odvolal. Stanovuje pravidla pro vypořádání námitky i to, že toto rozhodnutí je konečné.
- Odvolací úřad může původní rozhodnutí změnit, zcela zrušit a řízení zastavit, nebo vaše odvolání zamítnout a původní verdikt potvrdit.
- Úřad má povinnost v odůvodnění reagovat na všechny konkrétní důvody, ve kterých vidíte chybu nebo nezákonnost.
- Pokud odvolací úřad zjistí, že jsou splněny zákonné podmínky podle § 113 odst. 1, může věc vrátit původnímu finančnímu úřadu s přikázaným právním názorem, jinak musí rozhodnout sám.
- Proti konečnému rozhodnutí odvolacího orgánu už se nelze dále odvolat.
(1) Odvolací orgán
a) napadené rozhodnutí změní,
b) napadené rozhodnutí zruší a zastaví řízení, nebo
c) odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.
(2) V odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí.
(3) Zjistí-li odvolací orgán, že jsou u správce daně prvního stupně splněny podmínky pro rozhodnutí podle § 113 odst. 1, může vrátit věc k rozhodnutí správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního stupně vázán, jinak o odvolání rozhodne sám.
(4) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze dále odvolat.