§ 63
Vyhl. 500vyhláška č. 500/2002 Sb. · Hlava II – Metody konsolidace · znění od 1. 1. 2024
Tento paragraf popisuje technické způsoby a metody, jakými se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka (účetní výkaz za celou skupinu firem). Týká se firem, které mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku nebo se jí podrobit. Vysvětluje, jak se slučují údaje za dceřiné, společně ovládané a přidružené podniky.
- Konsolidaci lze provést buď naráz za všechny firmy v přesně definované skupině (přímá konsolidace), nebo postupně od nižších celků po vyšší.
- Pro dceřiné firmy se používá metoda plné konsolidace (přebírají se celé výkazy), pro firmy pod společným vlivem poměrná konsolidace (podle výše podílu) a pro přidružené firmy konsolidace ekvivalencí (přecenění podílu podle vlastního kapitálu).
- Zvolenou metodu konsolidace lze změnit jen ve výjimečných případech a tato změna se musí zdůvodnit a popsat v příloze účetní závěrky.
- Při sestavování je nutné sladit použité účetní metody (úpravy), uspořádat položky k sobě (přetřídění) a hlavně vymazat vzájemné obchody, pohledávky, závazky či vyplacené zisky uvnitř skupiny (vyloučení).
- Pokud má dceřiná či přidružená firma jiný konec účetního období (odlišný až o 3 měsíce), musejí se významné operace mezi těmito daty zohlednit a popsat v příloze.
(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.
(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.
(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:
a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,
b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,
c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.
(4) Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(5) Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.
(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.
(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.
(9) Pokud konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o méně než 3 měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, zohlední skutečnosti, které nastaly v účetnictví zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými dny, jsou-li významné. Informace o této skutečnosti konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.